Ve čtvrtečním seriálu představujeme vaše domácí i nedomácí mazlíky. Dnešní díl věnujeme Cassie, rok a čtvrt staré anglické kokršpanělce Barbory Hondlové.
„Zatím sbíráme medaile na neoficiálních soutěžích a pilně se připravujeme na ty oficiální. Pilujeme koordinaci povelů a pohybů jak mých, tak Cassiey. Učíme se spolu běhat a pracujeme na slalomu,“ říká pyšná panička.
Volba: Vhodná vzhledem k agility.
Cena: Osm tisíc korun.
Povaha: Přátelská, vzteklá, oddaná.
Největší způsobená škoda: Rozkousala nová sluchátka.
Nejraději žere: Všechno.
Kam s ní chodím: Často na cvičák ve Velké Dobré.
Lékaře má: V Kročehlavech.
Naučila se: Kromě základní poslušnosti a některých cviků agility popros a štěkni.
Umí sama od sebe: Mazlit se.
Nejvíc překvapila: Tím, jak dobře se adaptovala do naší rodiny. Baví ji s námi žít.
„Řekne si o…“: Žrádlo. Když už si myslí, že by měla žrát, začne koukat na žrádlo, přileze a začne se mazlit.
Vztah ke zvířatům: S našimi kočkami se snáší.
Zvláštní zvyk: Potají chodí vyžírat misky kočkám a na večery si zabírá křeslo, kde se válí.
Člověka připomíná: Dokáže být hysterická.
Měsíční výdaje: 600 korun.
Kdyby nebyla ona, byla by: Jiný pes.
Jan Murárik
Medailistka je prý velmi mazlivá
- To je náš mazlík. „Adam“ jednou doktora kousla< Předchozí
- To je náš mazlík. Alan poslouchá na slovoDalší >