Původní profesi projektanta Robert Bosák (57) pověsil po sametové revoluci na hřebíček a začal podnikat v prodeji strojů na výrobu zmrzliny. V příštích dnech nás tenhle rodilý Pražan provede vyhlášenými kladenskými prodejci zmrzlin a spolu s námi je v náhodném výběru zhodnotí.
Jak jste jako Čechoital přišel k ryze českému jménu?
Ryze české není (směje se). Táta přišel do Prahy studovat vysokou školu za Slovenska a ve škole se potkal s mojí maminkou, která měla čistě italské rodiče. Já po narození žil s rodiči na kolejích. Moji prarodiče přišli do Čech hned po druhé světové válce. V Itálii nebyla práce a v Československu tehdy lidé osidlovali Sudety a k tomu jim nabízeli zaměstnání. Jako dítě jsem pravidelně o prázdninách jezdil na Slovensko i do Itálie.
Proč jste po listopadu 1989 zvolil v Československu obchodování se stroji na výrobu zmrzliny?
Moje italská krev v tom roli nehrála. Nezačal jsem podnikat sám, ale přemluvil jsem k tomu svou maminku. Ta totiž měla ze své práce s obchodováním zkušenosti. Zmrzlinové stroje jsme si vybrali náhodou. Naskytla se nám v tomto oboru možnost dovážet ty nejkvalitnější italské. V době našich začátků byly v Československu stroje z NDR, někde je mají dodnes. Nebyly špatné, měly docela výdrž. Ale více než devadesát procent z nich vyráběly jen točenou zmrzlinu. Výrobce těchto strojů dnes už neexistuje.
Na který způsob výroby zmrzliny nyní prodáváte více strojů?
Už zase na točenou. Je to podle mého názoru i z toho důvodu, že na točenou nepotřebujete zvláštní místnost, která je povinná pro výrobu kopečkové zmrzliny. Zjednodušeně řečeno, pákový stroj strčíte k okýnku a prodáváte. A jeden z mých největších klientů prodává točenou zmrzlinu v obchodech s rychlým občerstvením. Tam na kopečkovou nenarazíte.
Co říkáte tomu, že v Kladně je delší dobu boom kopečkové zmrzliny? V té si ve městě konkuruje pět různých výrobců…
Nedokážu si to vysvětlit. Zřejmě je mezi zákazníky v Kladně kopečková zmrzlina oblíbená. Rád se o tom při našich ochutnávkách přesvědčím. Já nepreferuji osobně ani kopečkovou ani točenou. Když mi zachutná, dám si obě.
Jaká je pro vás největší pravda o zmrzlině?
Že je to nutričně bohatá potravina. Na mnoha místech v Itálii najdete prodejce zmrzliny u nemocnic.
Bez které složky se výroba zmrzliny neobejde?
Bez cukru a u mléčných druhů živočišné bílkoviny, tuku. Když živočišný tuk nahradíte rostlinným, což se někdy děje, tak zmrzlina nebude dobrá, nebude vám tak chutnat. Správná zmrzlina musí obsahovat dvacet pět až třicet procent cukru. Když ho dáte víc, zmrzlina vám nezamrzne. Teoreticky by se zmrzlina bez cukru vyrobit dala, ale museli byste ho nahradit kvůli potřebné nízké teplotě solí…
Platí rovnice, čím dražší stroj, tím lepší zmrzlina?
Neplatí. Dražší stroje vám déle vydrží. To je, jako když porovnáváte luxusní značku vozu s průměrnou. Každopádně, abyste mohl vyrábět kopečkovou zmrzlinu, bude vás start v tomto podnikání stát zhruba milion korun.
Jaký je nejčastější způsob prodeje zmrzliny v Itálii?
Zmrzlinu vám nejčastěji servírují z vaniček zakrytých poklopy. Zmrzlina si tak zachovává optimální tvar i teplotu, protože na vzduchu neoxiduje. Když si ji kvůli poklopu nemůžete ve vaničce prohlédnout, mají to prodejci velmi dobře vychytané v obrázkové nabídce jednotlivých druhů produktů.
Blížíme se kvalitou kopečkové zmrzliny Itálii?
Pokud ji prodejce nešidí, tak ano, a to i cenově. V Itálii vám taky nebude zmrzlina chutnat všude. A rovněž neplatí vždy pravidlo, že když k některému zmrzlináři chodí nejvíc místních lidí, musí být kvalitně vyrobená - vám nemusí zrovna vůbec chutnat. Například od šedesátých let jsme v Československu zvyklí, a je velmi oblíbená, na vanilkovou točenou. Ovšem ta se vyrábí nikoli z vanilky, ale z vanilinu. Když bych vám natočil zmrzlinu z pravé vanilky, nebude tak barevná a možná vám ani nebude chutnat. Prostě jsme si něco oblíbili, chutná nám to a zvykli jsme si pod nějakým názvem dostat produkt, který přitom tomu názvu vůbec neodpovídá.
Které dáte v Česku přednost, kopečkové, nebo točené?
Kopečkové, protože v ní se odráží řemeslo zmrzlináře. U točené z osmdesáti procent výrobců používá předpřipravených směsí. Už tohle způsobuje, že téměř všude je točená zmrzlina stejná.
Kde jste jedl pro vás nejlepší zmrzlinu?
V Itálii u moře nedaleko Boloni, kam padesát let jezdím na stále stejné místo. Dávám si tam různé sorbety. Z těch nejvíce exotických chutí jsem měl zmrzlinu z brazilského ovoce a pak z evropské zeleniny mrkvovou. Ta byla zajímavá.
Jan Murárik
- Za pivními zahrádkami. K Vinšům na pivo a párek v rohlíku< Předchozí
- Za pivními zahrádkami. Na Sleťák za pivem a salátemDalší >
Počasí Kladno
