Hokejové Vánoce. Zdeněk „Bača“ Hrabě (ml.) vozil z venku džíny a parfémy

Na začátku osmdesátých let patřil k výrazným talentům kladenského hokeje.Ten postupně přetavil v několik stříbrných medailí z mládežnických šampionátů i z československé nejvyšší soutěže. Zdeněk „Bača“ Hrabě mladší vzpomíná na vánoční turnaje i na nejlepší dárek, který mu přivezl slavný táta.

Co se vám vybaví ve spojení Vánoce a hokej?
Dneska pohoda, ale od svých čtrnácti roků přes kariéru v první lize jsem ji o Vánocích moc nepoznal. Byl jsem pravidelně s reprezentací na turnajích. Na turnaje po Evropě se většinou odjíždělo dvaadvacátého, do zámoří jsme odlétali kolem sedmadvacátého prosince. K tomu jsme hrál za dorost a trénoval s áčkem.

Vadilo vám, že nejste doma na Štědrý den?
V té době mně to nevadilo (usmívá se). Byl jsem rád, že jsem se dostal na Západ. Tenkrát takové zážitky mí vrstevníci, kteří nedělali vrcholově sport, moc neměli. A hlavně jsme si vozili parfémy, džíny, trička, boty. Co víc si mladý kluk mohl přát.

K mládí patří první zkušenosti s alkoholem. Zažívali jste bujaré Silvestry?
V reprezentaci jsme si nic takového nedovolili. Trenéři nás hlídali i po půlnoci (směje se).

S kladenským áčkem jste na Štědrý den venku nebyl?
Přes Vánoce jsme, co si pamatuju, zůstávali doma. Po svátcích jsme ven jezdili. Na zimáku jsme v tenhle čas měli zápas starý s mladými. Hrálo se o dvacku o pade. Dárky jsme si nedávali, ale po takovém zápase jsme byli pěkně pomlácení.

Váš táta má s Kladnem mistrovský titul a ve své nejslavnější době patřil k výrazným osobnostem ligového ledu. Na Vánoce jste si do třinácti roků tátu kvůli výjezdům příliš neužil. Vzpomenete si na nejlepší dárek, který vám ze zahraničí přivezl?
Pravda je, že tátova generace byla častěji venku než my. Pamatuju si, že jsem měl největší radost z autíčka na dálkové ovládání. Po tréninku jsme chodili s klukama k nám a jezdili jsme. Pak jsem měl radost z profesionální hokejky. Titanka se jmenovala.

Když se podíváte na současnou extraligu a v ní na Kladno, zvládala by vaše generace hrát s nimi vyrovnanou partii?
Myslím si, že bychom se prosadili... Rychlosti se přizpůsobíte, ale my u toho víc přemýšleli, hráli jsme chytřeji.

Jan Murárik