Kladenští školníci. Karel Souček má pod palcem „pětku“

Ve dvoudílném seriálu se podíváme za kladenskými školníky. Další, kdo nás pozval dál, je Karel Souček, školník z „pětky“ v Rozdělově.

Kolik let už děláte školníka?
Dvanáctým rokem. Předtím jsem měl firmu na kancelářskou techniku. Kvůli zdravotním problémům jsem musel jít do klidnějšího prostředí, a když se naskytla pozice školníka, rád jsem ji přijal. Manuální práce jsem se rozhodně nebál. Doma mne k ní vedli odmalička. Na střední škole jsem navíc vystudoval elektriku. Oproti soukromému sektoru se mi spíše ulevilo (usmívá se).

Jste školník, co děti ráno peskuje, aby se přezouvaly?
To je otázka pro ostatní ve škole. K dětem jsem rovný. Dohlížím na to, aby děti nic neničily a na kantory, aby dodržovali, co mají, například dozory.

Dá se podle vás z platu školníka vyžít?
Možná, kdybych neměl vedlejší příjmy, by to asi bylo obtížné. Rodinu bych z něj jako chlap neuživil.

Co dělá školník ve vašem případě o prázdninách?
Čtrnáct dnů má dovolenou, jinak chodí dál do práce. Ráno před šestou otevřu školu, dohlížím na různé opravy i aktivity dětí na různých příměstských táborech. Před sedmou večer školu zamknu a jedu domů.

Jak současní žáci zlobí nejvíc?
Někteří chlapci rozbíjejí pěstí záchodové dveře. Mám u nich respekt a přede mnou si moc nedovolí... Když jsou v pohodě, vycházíme spolu dobře. Na konci školního roku se se mnou deváťáci fotili.

Kouří na záchodech?
Ne. Bylo by to dost cítit a my bychom po tom šli.

Jak dlouho chcete tuhle profesi ještě dělat?
Když dá zdraví, tak co nejdéle. Alespoň tak si to představuje paní ředitelka (směje se).

Jan Murárik