V roce 2005 ukončil hokejovou kariéru a stal se asistentem trenéra u juniorů. Hned v následující sezoně došel Petr Kasík (53) spolu s mužstvem ke zlatým medailím. Tenkrát měl pocit, že je to normální.
Na co si nejvíc z té zlaté sezony pamatujete?
Že jsme měli mužstvo, ve kterém stál jeden za druhým. Nikdo se na nikoho nepovyšoval, a když měl někdo nějaké námitky nebo připomínky, s něčím třeba nesouhlasil, ostatní ho vyposlechli, aniž by ho shazovali nebo aby se snad někdo urazil. To mužstvo bylo nejsilnější, když se mu nedařilo. Mělo ohromnou sílu.
Nebyl největší problém vás trenérů ke komu koho v sestavě zařadit, když jste měli tak vynikající hráče pohromadě?
Sestava se vykrystalizovala sama. Nikdo nebyl dotčený, že nehraje jinde, než jsme mu určili.
Vaše mužstvo hrálo ze všech kladenských týmů v té sezoně nejdéle. Áčko tehdy už mělo sezonu za sebou. Byl problém, abyste z něj dostali hráče, které jste chtěli?
Vůbec ne. Trenér áčka Zdeněk Müller nám vyšel naprosto vstříc. Bez téhle pomoci bychom titul nezískali. Tenkrát neexistovalo, jako v pozdějších dobách, aby trenéři šli proti sobě a nepůjčovali si hráče… Ale nebyli to jen kluci, co už měli něco odehráno za áčko, kdo týmu výrazně prospěl. Vzpomínám si, že jedním z tahounů byl také Jakub Voráček.
Jakou roli jste měl jako asistent Václava Blažka?
Byl jsem trenérský začátečník, ale s Vencou jsme se v klidu na všem domluvili. Pro mě to byla neuvěřitelná nádherná sezona. Já si myslel, že takhle to bude pořád… Dneska po těch letech už vím, že takhle to pořád není (směje se).
Věřil jste, že rozhodující finálový zápas proti Třinci doma vyhrajete?
Nepochyboval jsem o tom. Mužstvo věřilo své síle.
Co říkáte tomu, že hodně kluků z toho týmu dnes hokej nehraje na profesionální úrovni?
Nemůže dvacet zlatých juniorů hned hrát za áčko extraligu. To prostě nejde. A jestli dneska spousta kluků hokej nehraje vůbec, tak třeba na profesionální kariéru neměli předpoklady. Měli bychom si uvědomit, že ti herně slabší hráli vedle těch opravdu silných nad své možnosti, že se nechali strhnout a dosáhli svého maxima. Nastupovali vedle Frolíka, Tlustého, Voráčka, Hluchého, Trončinského a z toho týmu třeba jen v extralize za Kladno hráli Růžička, Látal, Diviš, Rudovský, Valský, Stieler, Cikánek a Lev. Těm ostatním se do kladenského áčka jen těžko dostávalo. Tihle junioři, to byl opravdu výjimečný tým!
Jan Murárik
- Poslední mistři - Matěj Kos: Měli jsme hodně silný tým< Předchozí
- Před deseti roky získalo Kladno poslední hokejový titul!Další >
