Poslední mistři - Matěj Kos: Měli jsme hodně silný tým

Byl kapitánem v mistrovském dorostu i v juniorce. Svůj tým vedl na postu centra pro zlaté medaile. Ovšem další hokejová kariéra pro Matěje Kose (30) tak zářný lesk neměla.

Co se vám vybaví, když řeknu vítězné finále play off v roce 2006?
Skvělá parta a hlavně výborní hokejisté. 

A té partě jste dělal kapitána!
Už si ani nevzpomínám, jak se to přihodilo, že jsem měl céčko zrovna já. Byla tam spousta lepších hokejistů. Kapitána volí kabina nebo trenéři, možná hrálo roli i to, že jsem dělal kapitána i v dorostu, když jsme vyhráli titul, nebo to, že jsem v juniorech byl už třetí rok.

To jste zažil i titul dva roky předtím s trenérem Šindelem…
Zažil, a rok poté jsme s trenérem Evanem skončili čtvrtí, no a s trenérem Blažkem jsme zase vybojovali titul v tom roce 2006.

Dokážete ještě popsat rozhodující zápas doma s Třincem?
Nedokážu (směje se). Já si akorát z toho všeho pamatuji oslavy. Šli jsme, kam nás pustili. Modrá Hvězda, nějaký nonstop a domů až ráno… Já si ani nepamatuji, kolik ten zápas skončil nebo s kým jsem hrál v lajně. Jenom vím určitě, že v kabině vládlo zdravé sebevědomí, že jsme si nepřipouštěli, že bychom titul nezískali. Vždyť mezi námi byli kluci, co teď hrají NHL, nebo hráli extraligu. Byl to hodně silný tým.

Brali jste to, že hrajete takřka každou sezonu o titul, jako normální běžnou záležitost, nebo jste si uvědomovali, jaká jste výjimečná generace?
Ani tak, ani jinak. Hokej jsme prostě milovali, hráli jsme ho s velkým zaujetím a šlo nám to samo. Možná vás překvapím, ale já si třeba o trošku víc vážím dorosteneckého titulu, než těch juniorských. První sezonu v dorostu jsme se totiž zachraňovali a hned tu následující jsme byli mistři. 

Jaký je rozdíl mezi vaší juniorskou partou a současnými juniory?
Rozdíl je v době, ve které hrají hokej.  My jsme přišli ze školy a šli jsme ještě sportovat na ulici. Současná doba tohle nezná. Tím sportováním mimo stadion se dál utužovala parta. Třeba s Jakubem Voráčkem jsme pořád něco na ulici hráli. 

Co se s vámi po zisku titulu dělo dál po hokejové stránce?
Nevyšla mi příprava s áčkem v Kladně, ani v Berouně. Potom jsem měl jít do třetí soutěže do Benátek, ale protože hráli stejnou soutěž i Řisuty, vybral jsem si hokej blíž Kladnu. Do extraligy jsem žádnou nabídku nedostal. Ještě jsem byl v přípravě s Kladnem o čtyři roky později, ale ani to nevyšlo.

Je vám líto, že se hokejem neživíte, že hrajete deset let „jen“ za Řisuty?
Teď už ne. S odstupem času to přešlo. Jsem rád, že mám slušnou práci v Toppu, kde se starám o dřevoprodej. 

V Řisutech máte dávno po sezoně. Jak to s nimi podle vás bude v té další?
V srpnu se sejdeme a uvidíme. Druhá liga je pro nás strop.

Sledoval jste, jak se daří Rytířům?
Byl jsem se podívat na první zápas play off s Ústím. Ano, Kladno bylo lepší, ale že by mě výkon Rytířů nějak zaujal, nebo že bych viděl výkon na extraligu, tak to říct nemůžu. 

Jan Murárik