Odehrál základní část a těšil se na play off, ve kterém mělo být Kladno hlavním aspirantem na titul. Ovšem hned ve čtvrtfinále si zlomil nohu a medaili za mistra hokejové extraligy přebíral obránce juniorky Tomáš Babický (29) s nohou v „gypsu“. Psal se březen roku 2006.
Co se vám z finále dnes vybaví?
Největší z úspěchů v mé hokejové kariéře a super parta. Byl by hřích, kdyby takový tým titul tehdy nezískal. Ostatně nic jiného se od něj neočekávalo, protože to nebyl první titul, který by tahle generace hokejistů získala. Stál jsem mezi střídačkami a těžce jsem nesl, že nemohu hrát. Den předtím jsem šel do kladenské nemocnice, aby mi sundali sádru, ale místo ní mi dali ortézu, takže jsem na tom s pohybem nebyl zase o mnoho líp. Pamatuju si, že mě Milan Hluchý při vítězném kolečku na ledě vozil na zádech. Byl z nás totiž nejsilnější (směje se).
S kým jste jako obránce hrál v té sezoně nejčastěji?
Mám dojem, že s Márou Trončinským.
On se stále hokejem živí, vy už pracujete. Jak se po titulu vyvíjela vaše kariéra?
Na rozdíl ode mne bylo na Markovi už tehdy vidět, že jednou může hrát na velmi vysoké profesionální úrovni. Já jsem po titulu odehrál za juniory ještě jednu sezonu a pak jsem to šel zkusit do Prostějova. Ale nakonec z toho nic nebylo, protože si místo mě vzali hráče ze Zlína, kterého měli zadarmo. Tak jsem šel do Řisut, kde hraji devět sezon…
Stýkáte se dnes s někým ze zlatého týmu?
Samozřejmě. Například s Růžičkou, Voráčkem, Tlustým, Divišem, Sedláčkem, Rudovským, Čermákem. Vídám se v podstatě se všemi, kromě těch, kteří žijí dál od Kladna. (dívá se na fotku vítězného týmu) Například s Mizerou, který je z České Lípy, tak s tím míň.
Chodíte v Kladně na hokej?
Chodil bych, ale Řisutům se kryjí zápasy s Rytíři, takže nemám šanci. Ale sleduji je a jsem velký kritik, jak úrovně hokeje, tak těch poměrů, které v něm panují…
Jan Murárik
- Poslední mistři - Václav Blažek: Ta parta byla výjimečná< Předchozí
- Poslední mistři - Michal Dlouhý: Byli jsme generace, která se rodí...Další >
