Sportující dvojičky. Gálovi se nehádají a vyhrávají

Patří ke známým kladenským dvojicím, které můžete potkat na různých, nejen kladenských, sportovištích. Pojí je přátelství, rodinné pouto či partnerský svazek. Pečují o krásný volejbalový areál v Rozdělově. Sami volejbal hrají odnepaměti, ovšem poslední dobou střídají hru pod vysokou sítí se sítí o něco nižší v plážovém tenisu. Manželé Jan (49) a Pavla Gálovi (48) patří v plážových sportech vždy mezi favority turnajů.

Proč spolu sportujete?
Pavla: Máme se rádi, proto.
Jan: (směje se) Protože to je nejjednodušší.

Kdy jste se dali jako sportovní dvojice dohromady?
Pavla: Poznali jsme se na volejbale, a když jsme spolu začali chodit, bylo jasné, že ho spolu budeme v nějakém šestkovém týmu i hrát.
Jan: A před dvanácti roky jsme jako pár začali hrát poprvé i plážový volejbal.
Pavla: Honza tenhle sport předtím v Praze objevil.
Jan: Hrál jsem ho s různými lidmi, až v roce 2004 jsem svolil, že si zahraju i s manželkou a už jsem se jí nezbavil (směje se). Na to, že jsme v tom byli totální jelita, jsme se poměrně rychle zlepšovali, až jsme nějaký ten turnaj i vyhráli.

Kolik vítězství jste už získali?
Pavla: Přesně to nevíme. Poháry a medaile jsme z domova všechny přestěhovali do klubovny na Vavřinci. Tedy, jestli jsi mi Honzo nějaké nevyhodil (směje se)…
Jan: Nic jsem nevyhodil. Všechno to je z amatérských turnajů. Na profíky jsme nikdy neměli. Ještě nedávno jsme třeba byli součástí mistrovského týmu v Amatérské volejbalové lize. Já už ale kvůli zdravotním potížím se zády turnaje hrát nemůžu.

Respektujete se jako volejbalisté?
Pavla: Je fakt, že být manželským párem na hřišti je těžká disciplína (usmívá se). Ale respektovali jsme se.
Jan: Odehrát celý turnaj v plážovém volejbalu a neukončit ho rozehraný, to je asi fakt kumšt. Zažili jsme mnoho takových, co nám tady na Vavřinci z turnaje kvůli hádce odešli… Neznáme v republice moc párů, které by to hrály tak dlouho spolu jako my dva. Možná jsme v současné době jediní.
Pavla: Většina se rozdělí k novým partnerům, nebo úplně končí.
Jan: Když hrajete s partnerkou, partnerem nebo přítelkyní, tak se hodně lidí v tom páru tak trochu přetvařuje, ovládá, ale manželské páry jdou do sebe, když se zrovna nedaří, docela tvrdě. Je to hrozně náročný na psychiku. My dva jsme k sobě tolerantní.

Proč jste se vedle volejbalu dali na plážový tenis?
Jan: Protože už nehraju volejbal. Ale spolu jsme beach tenis začali hrát ještě při společném volejbalu. Občas jsme v něm pořádali na Vavřinci turnaj a zalíbil se nám.
Pavla: Bylo to před nějakými třemi roky něco nového a začali jsme ho u nás v klubu propagovat. Mezi amatéry jsme v lokálních turnajích taky už něco vyhráli.

Je kromě zmíněných ještě sport, ve kterém byste spolu vynikli, nebo v kterém byste byli jako pár pro tým posilou?
Pavla: Nic mě nenapadá.
Jan: V lyžování (směje se).

Čeho si jeden na druhém jako na sportovci nejvíc vážíte?
Pavla: Rozumu a tolerance.
Jan: Snahy vítězit, a že se nehádáme.

Jan Murárik

galovi2