Pro některé je koníček jejich práce, jiní si vedle ní ještě koníčka pěstují. Hokejový trenér Daniel Jůn (38) rád odpočívá u zbraní.
Čím je pro vás střelba?
Je to pro mě nejen koníček, ale především dodržený slib tátovi, že se střelectví a střelnici v Libušíně budu věnovat i poté, co navždy odešel.
Jak dlouho se střelbě věnujete?
Střílení bylo právě díky tátovi, který patřil k nejlepším střelcům na světě, kolem mne od malička. Od čtyř let byly moje hlavní hračky hokejka, fotbalový míč a pistole. Táta mě naučil střílet a troufám si říct, že jsem část talentu zdědil po něm. Jenom v posledních letech, co trénuji v Německu, se na střelnici dostanu jen na konci jara a přes léto. Pravidelně střílím na memoriálu mého táty.
Jak vám to jde?
Den před závody, tedy v pátek, potrénuju a pak většinou vyhraju (směje se). Občas jdu za náš oddíl odstřílet mistrovství republiky. To jsou jediné závody, na které si chci udělat čas. Samozřejmě, když jsem v Kladně a někdo z přátel mne požádá, abych si s ním šel zastřílet, tak rád jdu.
Umíte střelbou relaxovat?
Absolutně přitom vypínám, nechávám všechny starosti stranou. Je to vynikající způsob, jak si odpočinout od všedních problémů.
Jakou střelbu máte nejraději?
Nejradši mám rychlou střelbu. V závodním pojetí musíte během okamžiku vyhodnotit, který terč musíte trefit, a na který naopak střílet nesmíte. Rozhoduje také, jak rychle dokážete vyměnit zásobník a spousta dalších záležitostí, které vedou k úspěšné střelbě.
Kterou zbraň jste si nejvíc oblíbil?
Mám pistole 9mm Lugger. To je zbraň dělaná na míru. Nikdy mne na závodech nenechala ve štychu. Žádná zbraň mně však nevadí, díky tátovi umím vystřelit prakticky ze všeho…
Máte se svým koníčkem nějaké plány?
S mým společníkem chceme stále libušínskou střelnici rozvíjet.
Jan Murárik
- To je můj koníček. Architekt Albrecht a jeho přibližovadla< Předchozí
- To je můj koníček. Volejbalista Hyský se baví grafikouDalší >
