Hostinec U Stavitelství provozují pět let. Na Kladně byl s manželkou jeden z prvních, kteří v době covidové otevřeli takzvané okýnko. Šéf podniku Pavel Kandalík stojí celé ty roky od rána do odpoledne za plotnou a po letech už ví, co hostům, převážně dělníkům, nejvíc šmakuje.
Co se vám hned vybaví při otázce, Jak se vede, pane hostinský?
Vede se celkem dobře, ale jen díky obědům. Zvedli nám nájem, drahé jsou energie. Po druhé hodině nemá cenu mít otevřeno. Pátky jsou slabé, dělníci ze staveb odjíždějí domů. Večery a snídaně nemá cenu dělat. Tady v okolí v tenhle čas nikdo není. Stejné to je o víkendech. Všechno z toho už jsme zkusili. Už se těším do důchodu.
Neříkejte, že se vám v důchodu po pohostinství nezasteskne...
Já budu v důchodu od toho, abych si odpočinul od toho trápení. No uvidíme, jestli se mi bude stýskat.
Jak se změnila chuť hostů v poslední době?
Jsme jako závodka pro dělníky a ti mají stále stejné chutě, v tom se nic nezměnilo. Vaříme jim denně čtyři jiná jídla. Mají rádi těžká jídla, ale nemůžu jim každý den dělat smažený sýr.
Přežije hostinec do doby, než odejdete do důchodového období?
Přežili jsme covid, zdražování, zvýšení nájmu. Věřím, že přežijeme ještě nějaký čas.
Co vás U Stavitelství drží?
Nikdo nade mnou nestojí, dělám to, jak chci já.
Jan Murárik
- Jak se vede hostinští? Martin Šimáček zvládá krize s nadhledem< Předchozí
- Jak se vede, hostinští? Jan Adámek dává Kožově Hoře znovu genius lociDalší >
Počasí Kladno
