Pověst výborné hospody jménem Sport bar na hřišti sahá daleko za hranice města Unhošť. Může za ni provozovatel Martin Šimáček. I proto do našeho seriálu jednoznačně patří.
Co se vám hned vybaví při otázce: Jak se vede, pane hostinský?
Jsem spokojený, vede se dobře (usmívá se). Fungujeme podle mých představ. Nic, co by mě znepokojovalo.
To znamená, že lidi k vám chodí...
Chodí, protože, navzdory prognózám, asi pořád mají peníze. V Unhošti je kupní síla relativně vyšší. Uživí se u nás několik hostinců.
Je vaše výhoda jenom to, že jste ve sportovním areálu?
Může být, ale vedle toho musíte mít co nabídnout. U nás je třeba levnější Plzeň než jinde a má říz.
Prošel jste jako mnozí další hostinští covidovým obdobím i dobou velkého nárůstu cen energií. Kdy jste měl o živnost největší obavy?
Úplně obavy jsem neměl. Provozuju restauraci zhruba deset let, a vždycky jsem se dokázal jakékoli době přizpůsobit.
Čemu se musíte přizpůsobit v současné době?
Krize žádná není. S kupní silou se utrácení hostů zvyšuje. Pokud nezdraží pivovar, nezdražíme pivo ani my.
Za čím nyní hlavně chodí?
Muži za Plzní a ženy za Aperolem. Z jídel nejvíc požadují klasiku, smažený sýr s různými přílohami. I se salátem si ho dají.
Jan Murárik
Hostinský nedávno instaloval nové chlazení piva
- Jak se vede, hostinští? Jana Soudná zvedá pověst Baru Slovan< Předchozí
- Jak se vede, hostinští? Pavel Kandalík je kuchařem dělnictvaDalší >