Trenérské dialogy (6). Maršner vs. Baroch

Na Kladensku patří mezi trenérská esa a my je ve vzájemném rozhovoru na chvíli spojili v seriálu Vašeho Kladna. Třetí dvojici tvoří Milan Maršner a Petr Baroch. První pomáhá trénovat hokejbalisty Alpiqu, druhý zvedá prestiž kladenského baseballu i softballu. Oba pracují ve Sportovních areálech města Kladna. Dnes zpovídá Milan Maršner Petra Barocha.

Maršner: Vím, že se pohybuješ v nejen v kladenském, ale i v českém baseballovém světě. Jaká je přesně tvoje pozice?
Baroch: V kladenském klubu Miners působím v roli prezidenta i jako trenér družstva do jedenácti let. Aktivně hraju extraligu za Tempo Titans. U reprezentace jsem ukončil hráčskou kariéru a dělám asistenta trenéra. Softballovému týmu pomáhám svými radami na pálce a s obranou. Většinu své činnosti beru z dovolené, která je omezena počtem dnů… 

Maršner: Přibliž, jak funguje kladenský klub Miners?
Baroch: Oddíl má za sebou od svého vzniku v roce 1990 několik etap i názvů. Miners se jmenujeme šest let, kdy jsem do klubu vstoupil. Tenkrát jsme sjednotili pod jednu hlavičku softballové ženy, děti i muže a vytvořili jednotnou barvu dresů. Registrujeme sto sedm dětí a pětačtyřicet dospělých. V současné době jsme od města, respektive Sportovních areálů města Kladna, dostali k užívání bývalé fotbalové hřiště Sparty a usilujeme o dotační titul, abychom vytvořili reprezentativní areál jak pro ženy s dětmi, protože jejich rozměry hřiště jsou totožné, tak pro mužský baseball. Do areálu se totiž vejdou obě hřiště. Otevřeli jsme nedávno tréninkové centrum a rádi bychom měli v Kladně akademii.

Maršner: Jaké máte sportovní cíle?
Baroch: Jsme na úplném začátku. Pro nás je momentálně úspěch, když družstva mládeže vyhrají více zápasů, než prohrají. Dlouhodobější cíl u dětí je vyhrát soutěže, do kterých jsme přihlášeni, a jezdit na zahraniční turnaje, nejlépe do Holandska nebo Itálie. Dalším velkým mládežnickým cílem je kolečko turnajů v Americe. S muži i ženami chceme v budoucnu postoupit z třetí ligy do druhé a pak do extraligy.

Maršner: A tvé osobní baseballové mety?
Baroch: Vést do pěti let některý z národních týmů, áčko nebo tým do třiadvaceti let. Za tímhle chci jít krok po kroku a jednou se třeba baseballem živit na plný úvazek. 

Maršner: Je šance, že se některý z českých hráčů někdy zapojí do nejvyšší ligy v Americe?
Baroch: To je opravdu velmi složitá a dlouhá cesta, ale šance je. Základem je mít velký talent a velké štěstí. Několik českých hráčů v Americe už na tom dře. 

Maršner: Jsou, nebo budou v českém baseballu podmínky pro profesionální práci?
Baroch: V současnosti takové podmínky na širší úrovni u nás nejsou. Nejlepší podmínky pro profesionální působení mají v Brně, což může být pro nás příklad. 

Maršner: Co bys popřál Kladenským do nového roku?
Baroch: Pevné zdraví, hodně štěstí, ať se jim splní cíle a ať zůstanou u sportu. 

Jan Murárik